Belgie otevírá Čechům trh práce

-Posledními státy EU, které brání volnému pohybu zaměstnanců, zůstaly Německo a Rakousko

 Češi mohou od příštího měsíce hledat práci bez omezení v celé Evropské unii. Výjimkou mezi "starými" unijními zeměmi zůstávají už jen Německo a Rakousko, které chtějí využít maximální ochrannou lhůtu - až do května 2011.

Dosud váhající Belgie včera oznámila, že neplánuje prodloužení ochranných opatření, které by bránily zaměstnávání zájemců z osmi zemí, které se staly členy unie před pěti lety.

Vedle Česka to bylo Slovensko, Polsko, tři pobaltské státy, Maďarsko a Slovinsko. Menší ostrovní státy Malta a Kypr měly volný přístup na pracovní trhy EU bez omezení.

Belgická vláda se podle listu La Libre Belgique rozhodla uvolnit restrikce na svém zasedání před Velikonocemi. Formální rozhodnutí kabinetu by mělo padnout dnes.

Od května ruší omezení rovněž Dánsko, které to slíbilo již dříve. Obě země tak vyhověly naléhání Evropské komise, která zrušení překážek požadovala.

"Uvolnění pracovních trhů bylo i prioritou českého předsednictví," řekla ČTK velvyslankyně při EU Milena Vicenová. "Jsem ráda, že po Dánsku se pro otevření rozhodla i Belgie, odpadne spousta byrokratických úkonů."

Brusel nyní čeká na stanoviska Vídně a Berlína, které mají předložit důkazy o tom, jak by zrušení omezení poškodilo jejich ekonomiky. Vladimír Špidla, eurokomisař pro práci a sociální věci, zatím neupřesnil, jaké kroky by mohla Evropská komise vůči oběma zemím uplatnit, kdyby shledala , že chrání pracovní trh bezdůvodně.

"Čekám na argumenty, které přinesou," říká Špidla.

Německo ale učinilo alespoň částečný krok vpřed, když otevřelo trh práce pro české vysokoškoláky. Od 1. ledna si tam mohou Češi s vysokoškolským diplomem hledat práci bez omezení.

Německo pociťuje akutní nedostatek počítačových odborníků. Rakousko zase zoufale shání ošetřovatelky, při lákání českých či slovenských sester musí agentury obcházet tvrdá pravidla.

U obou zemí platí, že důvod trvajících omezení je výhradně politický. Zejména v Německu, které čeká hlasování o novém parlamentu letos v září, je nezaměstnanost a volný pohyb zahraničních pracovníků citlivým tématem.

Spolkový ministr práce Olaf Scholz proto chce i nadále bránit přístupu cizinců z nových členských zemí na německý trh. V nedávném rozhovoru pro deník Bild to zdůvodnil obavami z hospodářských problémů.

Jako první otevřely novým zemím unie své pracovní trhy Irsko, Velká Británie a Švédsko. Zejména britský konzervativní tisk před pěti lety důtklivě varoval, že odstranění překážek přinese nezvladatelný nápor zájemců o práci z východní a střední Evropy. Nestalo se to.

Dynamické ekonomiky zájemce o práci vstřebaly. Počty Čechů a Slováků se počítaly v řádech desetitisíců, Poláků přijížděly statisíce. Podle bruselských analýz přitom všechny uvedené země z přílivu flexibilní pracovní síly těžily.

Jiná je situace dnes. V době globální krize roste i v Británii a Irsku nezaměstnanost.

Zahraniční zaměstnanci se proto hromadně vracejí. Na některých místech ale soutěží Britové s přistěhovalci i o méně placená místa. Uskutečnila se i série protestů a stávek proti zaměstnávání cizinců. Podle průzkumů si 78 procent Britů přeje, aby vláda vypověděla všechny cizince, kteří nemají práci.

Pozitivní dopady volného pracovního trhu jsou ale přesto v Británii i Irsku nepochybné.

zdroj: hn.ihned.cz